orfeo sirupy monin

Druhy káv a botanika

Druhy káv a botanika I.

Káva je plodem tropické dřeviny, kávovníku Coffea. Je pěstována téměř na celém světě, protože poptávka po kávě je obrovská. Pro pěstitelské státy je produkce kávy výnosným zdrojem příjmu.

„Průmyslově“ na plantážích se pěstuje kávovník arabský, liberský a kávovník statný, neboli robusta. Kávovníky se pěstují v tropickém podnebním pásmu, v oblasti okolo rovníku. Kávovníkové stromky nebo keře se pěstují v různých nadmořských výškách, každému druhu vyhovují trochu odlišné podmínky.

Nejrozšířenějším druhem je arabský kávovník, který vyžaduje stálou a mírnější teplotu kolem 20 °C, ideálně od 17 do 22 °C. Ostatním druhům, liberskému kávovníku a robustě vyhovuje vyšší teplota až do 30 °C. Pro všechny kávovníky je ale typické, že nesnáší mrazíky a teploty pod bodem mrazu způsobují jejich uhynutí.

Kávovníky pěstované ve vyšších nadmořských výškách jsou náročnější na pěstování, ale zároveň poskytují kvalitnější a chuťově lepší kávu. Jedním z důvodů je i to, že v těchto oblastech jsou chladné noci a to umožňuje, aby se chuť kávových zrn rozvinula do bohatosti a plnosti. Důležitý a pozitivní vliv na růst kávovníků mají také časté deště, které jsou v této oblasti pravidlem.

Rod kávovníku Coffea patří do čeledi mořenovitých rostlin. Z botanického hlediska existuje více než 500 druhů kávovníků. Jedná se o stálezelené stromy nebo keře, které mají sytě zelené, podlouhlé listy vejčitého tvaru. Liší se výškou dřeviny, růstem listu i velikostí zrna. Každý druh má jiné větvení. Plodem kávovníku jsou peckovice, které tvarem i barvou připomínají třešně, mají i nasládlou dužninu. Uvnitř plodu jsou proti sobě uložena dvě tvrdá semena, na jedné straně zploštělá s typickou podélnou rýhou a na druhé straně vypouklá. Jsou to kávová zrna, jejich původní barva je zelená až šedozelená. Svou typicky hnědou barvu získávají kávová zrna až pražením.

Divoce rostoucí kávovníky mohou dorůstat do výšky mnoha metrů. Při růstu na kávovníkových plantážích jsou rostliny seřezávány do takové výšky, aby byly vhodné pro pěstování a sběr kávových plodů. Udržují se v optimální výšce kolem půldruhého metru.

Kávovník kvete drobnými a velmi výrazně vonícími kvítky. Dozrávání plodů probíhá postupně a tak se stává, že v době kdy některé kávovníky bíle kvetou a omamně voní, zároveň se jinde zbarvují kávové „třešně“, nejprve do žluta, později do červena až fialova. Takto zbarvené plody jsou dostatečně zralé a jsou určené ke sběru. Většinou se káva sklízí celoročně. Výjimkou je sklizeň nejkvalitnější keňské kávy, u této probíhá sklizeň pouze jedenkrát do roka, na jaře. Na sever od rovníku se káva sklízí od září do konce roku, v jižních oblastech jsou obdobím sklizně jarní měsíce.

Kávovníky se dožívají stáří až třiceti let, ale v tomto věku už nemají velké výnosy a rostliny na plantážích se musí často obměňovat. Arabský kávovník, který divoce roste hlavně ve stínu, se na plantážích vystavuje slunci kvůli vyšším výnosům a tím se rostliny vyčerpávají. Kávovníky se proto musí na plantážích dobře ošetřovat, s tím souvisí i pravidelné přihnojování a zastiňování nově vysazených rostlin. K tomu se využívají jiné, rychle rostoucí stromy například banánovníky, palmy nebo některé druhy cedru.

Kávovníky začínají plodit po třetím roce života, ale nejvyšší výnosy poskytují kolem pátého, šestého roku. Mezi sebou se jednotlivé druhy kříží, aby se šlechtěním dosáhlo vyšší odolnosti proti chorobám a škůdcům. Pro kávovníky je velkým nebezpečím cizopasná houba Hemileia vastatrix, která dokáže zničit celé plantáže. Příkladem může být totální zničení kávovníkových keřů na ostrově Cejlon, které má na svědomí právě tento škůdce. V této oblasti později kávu nahradilo pěstování čajovníku.